Deprese – prezentace

Téma prezentace: Deprese

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): Nikola Miková

 

 

Popis materiálu:

Prezentace popisuje vznik deprese, příznaky, druhy depresí, projevy, léčbu, mýty a pověry. Nechybí ani video.

 

Osnova:

Co je to deprese?

Deprese patří mezi závažnější psychické poruchy, které nazýváme psychózy.

Jedná se o stav, kdy je člověk smutný, aniž by k tomu měl odpovídající důvod.

Dotyčný pociťuje často úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu, zhoršené soustředění a má problémy s pozorností.

Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí reakce na radostné podněty.

Pokud vám zemře někdo blízký nebo ztratíte práci, je stav smutku normální a pochopitelný. Pokud ale trpíte smutkem a beznadějí, aniž by k tomu byl ve vašem životě důvod, pravděpodobně se jedná o depresi.

Vznik deprese

ENDOGENNÍ – příčina je v poruše chemie mozku (pravděpodobně nervovým přenašečem dopaminem)

REAKTIVNÍ – reakce na nějakou stresovou událost

ORGANICKÉ – při organickém poškození mozku (např. úrazy, nádory), krvácení, endokrinní poruchy, poruchy jater či slinivky břišní (např. cukrovka),

FARMAKOLOGICKÉ – způsobená některými léky či přípravky (např. hormonální antikoncepcí).

Deprese podle síly příznaků

LEHKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA: člověk ztrácí zájem o věci, je smutný, sklíčený, uzavřený do sebe, ale je stále schopný komunikovat se svým okolím, pracuje, chodí do školy

Úlevu přinese již krátkodobá léčba, stačí několik měsíců s léky nebo jiná vhodná terapie a deprese odezní.

STŘEDNĚ TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA: s sebou přináší útlum aktivit, člověk nevidí smysl v ničem, co dělá, cítí se bezmocný a tak radši nedělá nic. Objevují se problémy v práci, horší známky ve škole, nemocný ztrácí kontakt se světem a přáteli, chce být sám se svými neradostnými myšlenkami.

Tady je (na rozdíl od lehké depresivní epizody, která se dá zvládnout i za pomoci rodiny či přátel) potřeba už odborná pomoc, vhodná terapie a motivace k dalším činnostem, silnější léky a bohužel často i hospitalizace.

TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA: znamená hodně vážný problém. Člověk se stává úplně apatickým, je mu jedno, že je doma binec, že se nemyje, že ho vyhodili z práce. Uzavře se do sebe, celé hodiny smutně kouká do stropu a hlavou mu běží myšlenky na smrt, která jediná ho ze stavu naprostého zoufalství může vytrhnout.

K depresi se ještě mohou přidat jiné příznaky, jako jsou zejména bludy a halucinace

Blud je představa nemocného, založená na naprosto iracionálních smyšlenkách a obvykle je velice těžké nebo úplně nemožné mu ji vyvrátit.

Člověk pak má dojem, že ho všichni nenávidí, že trpí rakovinou, ale nikdo mu to nechce říct, je přesvědčený, že ho chce někdo zabít nebo že stejně brzo umře. Nejčastější halucinační příznaky jsou hlasy, vynořivší se zdánlivě odnikud, které obvykle podporují sebemrskačské myšlenky – “nemám tě rád, jsi odporný, stejně se zabiješ, pořád všem jen překážíš…”.

Další druhy depresí

Poporodní deprese- u žen po porodu, žena se obává, zda se dokáže o dítě správně postarat

Sezónní deprese- se objevují na podzim a někdy i na jaře, vznikají nedostatkem slunečního světla, nemocný má zvýšenou potřebu spánku a léčí se tzv. fototerapií

V menopauze- u žen, které jsou v menopauze, žena má strach z odchodu dětí z domova a ze stárnutí.

Rekurentní krátká depresivní porucha- Deprese zde trvá většinou 2-3 dny minimálně jednou za měsíc. Deprese přijde náhle ráno po probuzení. Vyskytují se myšlenky na sebevraždu. Zpravidla po třech dnech se probudí ve své normální náladě.

Příznaky deprese

Na sobě nebo na někom ze svého okolí můžete tyto příznaky včas rozpoznat a věnovat se práci na uzdravení bolavé a nemocné duše. U deprese, stejně jako u všech ostatních duševních onemocnění, platí, že čím déle se neléčí, tím víc narůstá a nakonec může skončit i sebevraždou.

UZAVŘENOST- člověk si přeje být často sám, odmítá chodit mezi lidi, často dokonce i do práce, do školy nebo jen na nákup

– nepřirozená únava, ospalost, lhostejnost ke věcem, které ho dřív bavili, …

– náhlé záchvaty pláče a smutku, které nemají pro okolí zjevnou příčinu.                Depresivního jedince rozpláče velký účet za nákup nebo rozbití skleničky

– typická je nerozhodnost, váhavost, pocit, že na jeho názoru stejně nezáleží, snížená chuť k jídlu (může být i opačný extrém – abnormálně zvýšená chuť k jídlu a záchvaty přejídání), zažívací potíže (bolesti břicha, průjmy, zácpa), bolesti hlavy, páteře, ztuhlé a unavené svaly, frigidita a nechuť k sexu

– uvažování i o sebevraždě, cítí se k ničemu, nevyužitý, zbytečný

Dalšími konkrétními projevy životu nebezpečné deprese jsou například:

Nemocný má hlad /žízeň/, a není schopen si namazat ani chleba či podat/napít se pití (i když je má vedle sebe).

Většinou polehává, popř. se zabývá pasivní činností: sledováním televize apod.

Problém s hygienou, v těžké fázi deprese si nemocný nezvládá umýt ani ruce.

Uvnitř celého těla cítí nepopsatelný stav. Pocity v mozku pacienti charakterizují slovy: čepice na mozku

Člověk v depresi nezvládá někoho „dlouho“ poslouchat, ač se jedná o několik málo minut. Někdy nedokáže vstřebávat informace už při prvních slovech – jeho mozek toho není schopen.

Je nervózní, chová se podrážděně, agresivně, může i „vybouchnout“.

Nedokáže říct nahlas druhým, co chce či potřebuje – je to pro něho velmi náročné.

Může se vyskytnout i sebepoškozování, například na hřbetě ruky. Když si člověk ublíží, cítí, že se mu částečně ulevilo, ale tento pocit nemá dlouhé trvání.

Léčba depresí

PSYCHOTERAPIE

ANTIDEPRESIVA- mohou předepisovat psychiatři, ale i praktičtí lékaři

ANTIPSYCHOTIKA- u závažné formy deprese

ELEKTROŠOKY- u závažné formy deprese

Protože antidepresiva mívají účinek nejistý, nastupující až po delší době a zpočátku mohou převažovat nepříznivé vedlejší účinky, zpravidla se současně s nimi předepisují i BENZODIAZEPINY, jejichž účinek je podobný například alkoholu (rychlá a krátkodobá úleva, ale zároveň otupení pozornosti a riziko vzniku závislosti)

Mýty a pověry

O depresi stále kolují různé nepravdivé či zkreslené informace. Mezi ně patří tyto:

DĚTI DEPRESÍ NETRPÍ:  Tento názor přetrvával do sedmdesátých let minulého století. Deprese u dětí mívají i další příznaky, které se u dospělých nevyskytují. Depresí onemocní jedno z třiatřiceti dětí a jeden z osmi dospívajících (podle údajů National Institute of Mental Health). U depresivních dětí je větší pravděpodobnost spáchání sebevraždy než u dospělých.

DEPKU MÁ OBČAS KAŽDÝ: Depka a deprese jsou dvě rozdílné věci. Tzv. depka je krátkodobá špatná nálada (např. po hádce s partnerem), kdežto deprese je dlouhodobý stav.

TEN, KDO MLUVÍ O SEBEVRAŽDĚ, TO NEMYSLÍ VÁŽNĚ: Sebevražedné myšlení patří mezi příznaky těžké deprese. Sebevraždu spáchá 10–15 % nemocných. A tato „vyhrůžka” může být voláním o pomoc. 93 % sebevrahů se někomu o svém záměru zmínilo. Proto by se tato slova měla brát vážně a nemocný by se měl dostat do péče odborníka.

Jak mohou pomoci blízcí

Tolerancí, respektováním, důvěrou, laskavostí, empatií

Přijetím faktu, že deprese není lenost, ale nemoc

Tím, že se vyhnou kritizování, monitorování, výtkám a „povzbudivým” výrokům jako: „Vzchop se! Bojuj! Když se chce, tak to jde! Nebuď líný! Snaž se!” Takové postoje nemocnému ubližují, protože vedou k sebevýčitkám. Těch má přitom v sobě i bez podobných rad víc než dost.

Nabízením aktivit, místo nucení k nim. Když nemocný odmítne, akceptováním jeho rozhodnutí beze zloby

Nepodceňováním slov nemocného o sebevraždě – většinou vedou k činům

Videa: DEPRESE

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095946610-diagnoza/69-deprese/video/

Vypracovala : Nikola Miková

Obor: zdravotnický asistent 4.B

Zdroje: http://www.hellspy.cz/

http://www.seznam.cz/

https://www.google.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana

DĚKUJI ZA POZORNOST