Členovci – hmyz s proměnou nedokonalou – prezentace

Téma prezentace: Členovci – hmyz s proměnou nedokonalou

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): lulisek8

 

 

Popis materiálu:

V této prezentaci jsem se zajímala o členovce s proměnou nedokonalou. Snažila jsem se popsat různé druhy členovců s touto problematikou a také jsem popsala, kde tito živočichové žijí a jak se projevují. V práci je obsaženo i mnoho obrázků.

 

Osnova:

žČlenovci – Hmyz s proměnou nedokonalou

Hmyz s proměnou nedokonalou

žTři stádia vývoje –  vajíčko

                                       larva (nymfa)

                                       dospělec

ž  Nymfa –  postupně dorůstá, s každým svlékáním je podobnější dospělému hmyzu, při posledním svlékání se vyvíjejí pohlavní orgány a křídla.

 

žKřídlaté s p. nedokonalou

Jepice

žV okolí vod, významná složka potravy ryb.

                            

žDospělci mají zakrnělé ústní ústrojí, žijí pouze 48 hodin.

                       

žLarvy některých druhů jsou bioindikátory vody.

                          

žZákladní znak: tři štěty na zadečku u dospělců i nymf.

                             

žZástupce: Jepice obecná apod.

 

žJepice obecná

žVážky

žPestře zbarveny, po stranách hlavy mají velké složené oči a krátká tykadla.

ž

žÚstrojí je kousavé, oba páry křídel jsou blanité.

ž

žV předních zevních rozích křídel mají tmavě pigmentovanou plamku.

ž

žSamičky kladou vajíčka pod vodou-> dravé larvy, které dýchají střevem nebo lupínkovitými tracheálními žábrami.

ž

žLarvy slouží jako potrava větším rybám.

Rozdělení:  Motýlice

                   Šídla

Zástupci: vážka ploská, šídlo modré apod.

žPošvatky

žJsou vázány na vodu -> larvy zde prodělávají až tříletý vývoj.

ž

žIndikátorem vody, ve které žijí, slouží jako potrava rybám.

ž

žZástupce: pošvatka rybářice apod.

žŠvábi

žSamičky kladou vajíčka ve společných chitinových pouzdrech.

ž

žMají silní trnité nohy, většina druhů švábů žije v tropech.

ž

žAktivní hlavně v noci, všežravci.

ž

žVýskyt: sklady, mlýny, pekárny, domácnost.

žZástupci: šváb obecný, rus domácí apod.

ž

Rus domácí                            Šváb obecný

žŠkvoři

žMají protažené, silně zchitinizované tělo, nitkovitá tykadla, kousavé ústrojí.

ž

žZadeček je zakončen klíšťovitými štěty.

ž

žZástupce: škvor obecný

ž

žKudlanky

žDravý, teplobytný hmyz, žijí jednotlivě.

ž

žJe u nich znám manželský kanibalismus.

ž

žNa jihu ČR žije jediný druh: kudlanka nábožná

žVšekazi = termiti

žSpolečenský hmyz, žijí v tropických a subtropických oblastech, obývají termitiště.

ž

žVytvářejí pohlavní i nepohlavní kasty.

ž

žSamičkám po oplození odpadávají křídla.

ž

žJsou stínobytné, nepigmentované a slepé.

ž

žMají mohutné kousací ústrojí, rozežírají vše kromě železa a kamene.

ž

žPro svou žravost jsou obávanými tropickými škůdci.

ž

žZástupce: všekaz jihoevropský apod.

žRovnokřídlí

Kobylky:

žPřední křídla přeměněny v kožovité krytky , druhý pár křídel je blanitý a řasnatě složený.

ž

žMají kousavé ústrojí a zadní nohy skákavé.

ž

žZvukotvorné ústrojí samečků je na přední části krytek, samičky mají šavlovité kladélko.

ž

žV holeni prvního páru noh je sluchové ústrojí.

ž

žJsou masožravé.

ž

žZástupce: kobylka zelená

ž

Sarančata:

žTykadla mají krátká, sluchové ústrojí umístěné v prvním zadečkovém článku, jsou býložraví.

ž

žZástupci: saranče vrzavá

žMšice

žMají na zadečku voskové žlázy, žijí hromadně na rostlinách, z nichž vysávají šťávu.

ž

žSložitý vývoj- z oplozených vajíček se líhnou pouze samičky (partenogeneticky), poté se líhnou generace okřídlené (partenogeneticky), poté vznikají tzv. snubní generace (obě pohlaví).

ž

žNestrávené rostlinné šťávy vychází z jejich těla jako sladina.

ž

žŽijí v určité symbióze s včelami a mravenci.

ž

žZástupce: mšice maková apod.

žPloštice

žMají ploché tělo s předohrudním štítem a předními křidly->polokrovky

ž

žSuchozemské druhy mají charakteristický zápach, jsou dravé, býložravé i cizopasné.

ž

žVodní druhy ploštic jsou dravé, mají krátká tykadla a nohy upravené k veslování.

ž

žZástupce: splešťule blátivá

ž

žSuchozemské druhy mají tykadla dlouhá

ž

žZástupce: ruměnice pospolná, bruslařka  obecná, vodoměrka štíhlá

žVypracovala: Šárka Vlčková, III.A

Zdroje:

žUčebnice- Biologie pro gymnázia

ž

žObrázky: http://www.google.cz/imghp?hl=cs&tab=wi