Čínské filozofické směry – prezentace

Téma prezentace: Čínské filozofické směry

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): Vany

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace se zabývá popisem následujících témat: Konfucianismus, Legismus, Taoismus (zakladatelé, učení, texty a některé pojmy).

 

Osnova:

  • Čínské filozofické směry

Šafránek

&

Vaňásek

  • Konfucianismus

Zakladatel: Konfucius – Kchung Fu-c‘ (552-479 př.n.l.)

Největší čínský mudrc, filozof, učitel, cestovatel

Učení:

Uctívání nebe, země a předků.

Hledání harmonie a míru v mezilidských

vztazích.

Důraz na přesné vykonávání obřadů,

péči o zemřelé a jejich dobrý úděl

na věčnosti, rodinné a občanské ctnosti,

význam náboženství pro stát.

  • Konfuciánské texty

ŠEST ČÍNSKÝCH KLASICKÝCH KNIH.

Kniha dějin (Šu-ťing)

Kniha poezie (Š-ťing)

Kniha proměn (J-ťing)

Kniha obřadů (Yüe-ťing)

Jarní a podzimní anály (Čchun-čchiou)

 

ČTYŘI KNIHY:

Hovory (Lun-jü)

Velké učení (Ta-Süe)

Učení o střední cestě (Čung-jung)

Menciova kniha (Meng-c‘šu)

  • Konfuciánské pojmy
  1. Doslova přeloženo „obřady“, v Konfuciově podání však znamená „správné způsoby“, šlechetnost, kodex zdvořilého chování.

ŽEN. Dobrota nebo ctnost ve smyslu nesobeckosti, úcty k druhým, zdvořilosti a věrnosti rodině a vládci.

SIAO. Úcta k rodičům (synovská oddanost), z níž se vyvinulo Pět vztahů:

  1. mezi otcem a synem
  2. mezi starším a mladším bratrem
  3. mezi manželem a manželkou
  4. mezi starším a mladším
  5. mezi vládcem (nadřízeným) a podřízeným

ČCHAN-C‘. Nadřízená osoba, ctnostný šlechetný člověk.

TCHIEN. Nebesa, která ovlivnila Konfucia. Pravděpodobně zahrnovala i nejvyšší prozřetelnou bytost.

TAO. Cesta, hledání ctnosti a harmonie ve společenském životě.

ŠU. Princip vzájemnosti. Je obsažen v Konfuciově negativním podání Zlatého pravidla: „Co sám nerad, nečin jinému.“

  • Legismus

Zakladatelé: Chan Fej (280 – 233 př.n.l.)

filozof, člen vládnoucí aristokracie

Učení:

Vládce pevně ovládá stát

Každý jedná principem: vyhýbání se trestu za současné snahy dosáhnout zisku

tvrdě trestat jakékoli nežádoucí jednání a současně odměňovat ty, kteří zákony dodržují

  • Taoismus

Zakladatel: Mistr Lao – Lao-c‘ (6.stol. př.n.l.)

filozof, historik státního archivu v Čou

Učení:

Propojení přírodního řádu a lidského života.

Přístup nezasahování (lidská činnost má vždy respektovat přírodu a přirozenost, ne uměle vytvořené hodnoty společnosti).

Příroda je primární síla a je v dokonalé rovnováze.

5 zákazů:

zabít, pít víno, lhát, krást a cizoložit

10 dobrých myšlenek:

milovat rodiče, uctívat svá knížata a učitele, dobře se chovat ke všem živým tvorům, být tolerantní a šlechetný, pomáhat druhým, být ochoten k oběti

  • Taoistické texty

ČUANG-C‘. Formální pojednání o filosofickém taoismu.

TAO-TE-TING (Cesta a její moc). Klasické dílo mysticismu, nejdůležitější spis náboženského taoismu.

  • Taoistické pojmy

TAO. Cesta. Má trojí význam: nejvyšší realita, zákon, který ovládá vesmír a způsob harmonického soužití s vesmírem.

  1. Moc, síla, psychický magnetismus lidské osobnosti.

WU WEI. Nečinnosti, pasivita. Základem taoistické etiky je splynutí s přirozeným během přírody.

VLÁDA „LAISSEZ – FAIR“. Vládnutí nezasahováním. Pasivita v politické oblasti, ponechání vlády vládci.

JIN A JANG. Pradávné formy činnosti a pasivity. Jang označuje aktivní, mužskou energii a jin pasivní, ženskou. Nebesa jsou aktivní, zem pasivní, povahu jin má i taoismus. S jin a jang bývá také někdy spojováno dobro a zlo.

  • Zdroje

wikipedie.cz/com

images.google.com

czech.cri.cn/chinaabc

učebnice