Čínské filozofické směry

Téma prezentace: Čínské filozofické směry
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): Vany
 

• Čínské filozofické směry

Šafránek

&

Vaňásek

• Konfucianismus

Zakladatel: Konfucius – Kchung Fu-c‘ (552-479 př.n.l.)
Největší čínský mudrc, filozof, učitel, cestovatel
Učení:
Uctívání nebe, země a předků.
Hledání harmonie a míru v mezilidských
vztazích.
Důraz na přesné vykonávání obřadů,
péči o zemřelé a jejich dobrý úděl
na věčnosti, rodinné a občanské ctnosti,
význam náboženství pro stát.

• Konfuciánské texty

ŠEST ČÍNSKÝCH KLASICKÝCH KNIH.
Kniha dějin (Šu-ťing)
Kniha poezie (Š-ťing)
Kniha proměn (J-ťing)
Kniha obřadů (Yüe-ťing)
Jarní a podzimní anály (Čchun-čchiou)
 
ČTYŘI KNIHY:
Hovory (Lun-jü)
Velké učení (Ta-Süe)
Učení o střední cestě (Čung-jung)
Menciova kniha (Meng-c‘šu)

• Konfuciánské pojmy

1. Doslova přeloženo „obřady“, v Konfuciově podání však znamená „správné způsoby“, šlechetnost, kodex zdvořilého chování.

ŽEN. Dobrota nebo ctnost ve smyslu nesobeckosti, úcty k druhým, zdvořilosti a věrnosti rodině a vládci.
SIAO. Úcta k rodičům (synovská oddanost), z níž se vyvinulo Pět vztahů:

1. mezi otcem a synem
2. mezi starším a mladším bratrem
3. mezi manželem a manželkou
4. mezi starším a mladším
5. mezi vládcem (nadřízeným) a podřízeným

ČCHAN-C‘. Nadřízená osoba, ctnostný šlechetný člověk.
TCHIEN. Nebesa, která ovlivnila Konfucia. Pravděpodobně zahrnovala i nejvyšší prozřetelnou bytost.
TAO. Cesta, hledání ctnosti a harmonie ve společenském životě.
ŠU. Princip vzájemnosti. Je obsažen v Konfuciově negativním podání Zlatého pravidla: „Co sám nerad, nečin jinému.“

• Legismus

Zakladatelé: Chan Fej (280 – 233 př.n.l.)
filozof, člen vládnoucí aristokracie
Učení:
Vládce pevně ovládá stát
Každý jedná principem: vyhýbání se trestu za současné snahy dosáhnout zisku
tvrdě trestat jakékoli nežádoucí jednání a současně odměňovat ty, kteří zákony dodržují

• Taoismus

Zakladatel: Mistr Lao – Lao-c‘ (6.stol. př.n.l.)
filozof, historik státního archivu v Čou
Učení:
Propojení přírodního řádu a lidského života.
Přístup nezasahování (lidská činnost má vždy respektovat přírodu a přirozenost, ne uměle vytvořené hodnoty společnosti).
Příroda je primární síla a je v dokonalé rovnováze.
5 zákazů:
zabít, pít víno, lhát, krást a cizoložit
10 dobrých myšlenek:
milovat rodiče, uctívat svá knížata a učitele, dobře se chovat ke všem živým tvorům, být tolerantní a šlechetný, pomáhat druhým, být ochoten k oběti

• Taoistické texty

ČUANG-C‘. Formální pojednání o filosofickém taoismu.
TAO-TE-TING (Cesta a její moc). Klasické dílo mysticismu, nejdůležitější spis náboženského taoismu.

• Taoistické pojmy

TAO. Cesta. Má trojí význam: nejvyšší realita, zákon, který ovládá vesmír a způsob harmonického soužití s vesmírem.

1. Moc, síla, psychický magnetismus lidské osobnosti.

WU WEI. Nečinnosti, pasivita. Základem taoistické etiky je splynutí s přirozeným během přírody.
VLÁDA „LAISSEZ – FAIR“. Vládnutí nezasahováním. Pasivita v politické oblasti, ponechání vlády vládci.
JIN A JANG. Pradávné formy činnosti a pasivity. Jang označuje aktivní, mužskou energii a jin pasivní, ženskou. Nebesa jsou aktivní, zem pasivní, povahu jin má i taoismus. S jin a jang bývá také někdy spojováno dobro a zlo.

• Zdroje

wikipedie.cz/com
images.google.com
czech.cri.cn/chinaabc
učebnice