Srovnání televizního a rozhlasového zpravodajství

Téma prezentace: Srovnání televizního a rozhlasového zpravodajství
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): bellakamila
 

 
Osnova:
Úvod
Zpravodajství je záměrná lidská činnost, spočívá v utajovaném získávání informací a jejich následném zpracování.
Výkonem této činnosti se zabývají zpravodajské služby (státní orgány zabezpečující informace důležité pro ochranu ústavního zřízení a ekonomických zájmů, stejně tak i pro obranu a bezpečnost osob).
Historie zpravodajství
„Lovci mamutů“ – obrazy v jeskyních
Starověk – kamenné, dřevěné, voskové, hliněné destičky; vznik písma
Středověk – kroniky, zákoníky, dopisy, knihy (knihtisk)
Novověk – noviny, rozhlas (rádio)

20. století – televizní zpravodajství
21. století – internetové zpravodajství

 
Rozhlasové zpravodajství

• V ČR zahájeno 18. března 1923 v Kbelích stanicí Radiojournal.
• Rozhlasová zpráva – od zprávy v televizních médiích se liší v samotné délce, délce souvětí, stavbě a volbě výrazových prostředků.
• Posluchač se nemůže při nepochopení věty či souvětí vrátit v textu zpět, tak jako je tomu u zprávy psané. Stejně tak nemůže posluchač hledat objasnění příslušných nejasností v obsahu zprávy v obrazovém doprovodu tak, jako je tomu u zprávy v televizi, proto zpráva musí být jasně formulovaná.
• Poslouchané převážně jako kulisa k jiné činnosti.

 
Televizní zpravodajství

• 1. května 1953 začíná první pravidelné zkušební veřejné vysílání v ČR.
• Po jazykové stránce je obsáhlejší než rozhlasové zpravodajství. Informace jsou doplněny o obrazové informace, dochází k lepšímu pochopení zpracovávaných informací diváky, dochází ke snadnějšímu zapamatování.
• Každá veřejnoprávní televize má jako součást svého vysílání zprovozněný i internetový informační portál a je zde i možnost vysílání na internetu.

 
Srovnání televizního a rozhlasového zpravodajství

• Posluchač nebo divák se nemůže vrátit k již odvysílanému sdělení. Je proto zcela závislý na tom, jak jasně a jednoznačně moderátor sděluje informace.
• Vnímání rozhlasu se zásadně liší i od přijímání televizního vysílání. Rozhlas klade vyšší nároky na myšlenkové procesy. Kapacita sluchového vnímání je omezená a je menší než u zrakového vnímání.
• Mluvený projev v rozhlase je třeba přizpůsobit cílové skupině dané stanice.
• Televizní vysílání má obrazovou a zvukovou složku. Je podobné běžné komunikaci. Taková komunikační sdělení, která se skládají z mluveného slova, pohyblivých obrazů a zvuků jsou pro člověka nejpřirozenějším zprostředkováním informací.
• V televizním vysílání patří mezi nejsledovanější zpravodajství televize Nova, dále pak zprávy ČT 1. Mezi nejméně sledované patří zprávy FTV Prima. Televize Nova patří k nejsledovanější televizi v naší zemi.
• K nejvyšší poslechovosti v České republice se řadí rádia Impuls, Frekvence 1, Evropa 2 a Český rozhlas 1 – Radiožurnál.

 
Závěr
Zatím se jeví jako nejpreferovanější právě televizní, ale v budoucnu to bude určitě internetové zpravodajství.
V budoucnu možnost zpoplatnění internetových médií.
Pravděpodobně se populace vrátí opět ke klasickým zpravodajským médiím, právě k takovým, jakými jsou rozhlas, televize a novinové zpravodajství.
Zdroje
 
Literatura:
Boyd, Andrew: Příručka pro novináře: zpravodajství v rozhlase a televizi, Praha: Centrum nezávislé žurnalistiky, 1995
Kolektiv autorů: Zpravodajství v médiích, Praha: Karolinum, 2001
 
Internetové odkazy:
http://www.medialnikurzy.cz/rozhlasove-zpravodajstvi/specificke-znaky-rozhlasu/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zpravodajstv%C3%AD_%28zpravodajsk%C3%A9_slu%C5%BEby%29
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zpravodajsk%C3%A1_slu%C5%BEba
http://cs.wikipedia.org/wiki/Televizn%C3%AD_vys%C3%ADl%C3%A1n%C3%AD
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhlas
http://www.uzsi.cz/cz/definice-a-zakladni-principy-zpravodajstvi.html
http://www.absd.sk/co_je_zpravodajstvi